HOPEFIELD ANIMAL SANCTUARY (Brentwood, UK)

Už je to nějaký ten pátek co jsme navštívili další farmu se zachráněnými zvířaty nedaleko Londýna. Jelikož mě ale farma nenadchla tolik jako F.R.I.E.N.D. , nechtěla jsem o ní původně psát článek. Jenže pak jem brouzdala foťákem a zjistila jsem, že mám nespočet fotek, které by bylo škoda nesdílet.

Neberte mě špatně, líbilo se nám tam a moc oceňuji, co dělají pro zvířata, ale celé to působilo spíš jako taková zoo. Ke zvířatům jsme neměli volný přístup a mohli jsme se ně dívat jen přes plot. Pochopila bych to s určitými zvířaty, ale když si nemůžete ani pořádně pohladit prase, které se s vámi očividně chce mazlit, tak trošku to kazí celý význam záchranné farmy.

Dalším věc, která se mi nelíbila, byli návštěvníci. Když jsme se byli podívat ve F.R.I.E.N.D., bylo vidět, že jsme všichni na stejné lajně. Většina lidí byli vegani a důvod naší návštěvy byl jasný – návázání kontaktu se zvířaty. V Hopefield jsme viděli převážně maminy s dětma, které asi neměli přes den co dělat. Maminy klábosily s ostatníma maminama, zatímco jejich děti si přes plot hladili prase a po příchodu domů jim dost pravděpodobně jedno takové prase bylo naservírováno k večeři.

Dále na farmě bylo občerstvení a k našemu udivení, nic nebylo veganské a za výběr k pití tam měli třeba takovou coca-colu. To mi prostě hlava nebere. Naštěstí jsme si sebou vzali náš vlastní salát.

Ale jak říkám, i tak bylo hezké seznámit se s dalšími novými zvířaty a poznat jejich příběhy. Já opět fotila jako divá a tady je výsledek.

 

Moc dobře si pamatuju, že když jsem byla malá, babička mi jednou naservírovala králíka. Nejdřív jsem se tomu bránila, ale pak jsem ochutnala a nakonec jsem králíka k večeři pomalu vyžadovala. Pár let na to jsem si takového králíka pořídila domů jako mazlíčka a bezmezně jsem ho milovala. Pokaždé, když jsem si pak vzpomněla na to, že dřív bych ho bez problému dobrovolně snědla, bylo mi z toho úzko. Je tak jednoduché vidět maso jen jako produkt a nevidět za tím to zvíře, které chtělo žít a které kdyby jste viděli živé před sebou, chcete ho tak akorát pomazlit a určitě ne sníst.

Koukněte jak spokojeně a čistě tyhle husy vypadají. Jsou to velmi čistotná zvířata, ale husy chovány na maso jsou zbaveny veškerého přirozeného chování, jelikož jsou nuceny být namačkané ve tmavých boudách, které jsou plné špíny a výkalů. Mají pouze pramínek vody na pítí, takže se nemohou čistit, což znamená že se mezi nimi rychle šíří nemoci. A to si rozhodně do svého těla dávat nechcete.

Psíci mývalovití pocházejí z východní Asie. Momentálně jsou populární jako exotičtí domácí mazlíčci a mohou být dovezeny do UK za pouhých 50 liber. I když vypadají roztomile, není to zvíře, které by mělo být chováno doma. Lidé je pak mají v malé kleci, dělané pro psa a drží je na dietě, která pro ně není vhodná. Nakonec skončí na farmách pro zachráněná/nechtěná zvířata, jako tenhle drobek.

Tohle je oslík Regina. Dorazila na farmu v pokročilém stadiu těhotenství v červnu 2018, po tom co byla nalezena opuštěná a přivázaná po straně u silnice. Měla dlouhá, přerostlá kopyta a holá místa na kůži, která potřebovala speciální péči. Byla k nám neskutečně přátelská a obzvlášť ke mně si pořád chodila pro pohlazení. Při naší návštěvě byla ještě stále těhotná, ale teď už můžu říct, že přivedla na svět malého a zdravého Ernieho. Můžeme s klidnou duší spát, protože tihle dva od sebe nebudou nikdy násilně odloučeni.

Focení prasátek mě baví asi úplně nejvíc. Ráda je zachycuju v jejich nejlepších a spokojených momentech, zvlášť proto, že tolik lidí v nich vidí jen špinavé a tlusté zvíře a přitom o nich vlastně vůbec nic neví. Prasata jsou naopak velmi čistotná zvířata. Pokud mají tu možnost, chodí na “záchod” daleko od místa, kde jedí a spí. Prasnice to naučí dělat svoje mláďata. A důvod, proč se válejí v bahně je, aby se zchladili, když je jim moc velké vedro a taky proto, aby se ochránili proti otravnému hmyzu.

Tohle je želva Slow Coach. Patří mezi želvy ostruhaté, které rostou do masivní velikosti a velmi rychle vyrostou z výbehů a vivárií, se kterými je zverimexy nezodpovědně prodávají. Dožívají se až 100 let, takže jsou velká zodpovědnost. Lidé si neuvědomují, jak moc se zvětší a pak nevědí, co si s nimi počít. Tady Slow Coach byl držen v plastové zahradní boudě s tepelnou lampou spočívající přímo na něm. Měl ošklivé popáleniny na krunýři, které se mu už nikdy nezahojí. Želvy mají v krunýři cit, takže musel být v hrozných bolestech. Naštěstí už teď žije šťastně na farmě ve speciálně vybudovaném prostoru.

Další várka fotek prasat znamená další fakt – Navazují mezi sebou velmi silná pouta a to i s ostatními zvířaty. Mají rádi blízký kontakt a proto spí vždycky vedle sebe.

Prasnice ve velkochovech jsou drženy samy v tak malém prostoru, že se nemůžou ani otočit. Leží ve špíně a ve svých vlastních výkalech. Jsou furt dokola uměle oplodňovány do té doby, až to jejich tělo nemůže nadále vydržet a pak jsou poslány na jatka.

Stejně jako ovce i alpaky se chovají na vlnu. Obě zvířata jsou plachá, nervózní a velmi snadno se vyděsí. Proto se většinou shromažďují u sebe, aby se ochránili. Získávání vlny se může zdát neškodné, ale není. Stříhací proces zahrnuje pevné držení, což je pro mě nesmírně stresující. Pracovníci jsou zpravidla placeni za objem vlny, kterou nashromáždí, což akorát podporuje rychlou práci. Zvířata skončí pořezané a pak jsou jejich rány zašité pomocí jehly a nitě bez jakkékoliv úlevy od bolesti.

Za kozím mlékem a sýrem se schovává stejná míra krutosti, jako za kravským mlékem a sýrem. Kozy jsou násilně uměle oplodňovány, mléko je ukradeno mláďatům a novorozenci jsou odtrženi od matky a už nikdy ji nespatří. Mladí kozlové jsou posláni na jatka a všechny kozy, které jsou nemocné zůstávají bez péče trpět. Kozí mléko navíc obsahuje ještě více cholesterolu a nasycených tuků než kravské, takže není dobré ani pro vaše zdraví.

Tohle je Cometa, Dance a Holly. Spojení mezi sobem a Vánoci je tak silné, že sobi nejsou typická zvířata, nad kterými bychom se během roku pozastavili. Sobi, ale stejně tak jako jiná zvířata, jsou vysoce využívána na maso, krev a bohužel i k Vánoční zábavě. (například v obchoďácích, kdy je sob směšně navlečen do vánočního a lidé, zejména děti, mají o zábavu postaráno)

Tohle je Hope. Žije na farmě už 25 let. Po narození byla zneužívána a když poprvé přijela na farmu byla hrozně nervoźní. Je náchylná k infekci kopyt, takže její stáj musí být neustále čistá a suchá. K nám byla Hope neuvěřitelně přívětivá i když měla zrovna nějaké lehké zdravotní potíže.

xx

Share:

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *