EDINBURGH 2018

Toužila jsem už hodně dlouho podívat se do Skotska a když Radek slavil v lednu narozeniny a já klasicky nevěděla, co mu koupit (je to nejsložitější člověk na kupování dárků), rozhodla jsem se pro letenky do Edinburghu, jelikož jsme pár týdnů před tím o něm mluvili. A co je lepšího, než koupit pro někoho dárek, který zároveň obdaruje vás, že?

Předpověď počasí na týden, kdy jsme do Edinburghu jeli, byla šílená. Celých 5 dní mělo jen pršet. Počasí bohužel neovlivníte, takže jsem byla připravená na nejhorší. Jenže ono se to pak nějakým zázrakem otočilo a my měli celých 5 dní úplně modrou oblohu! Jen první 2 dny byli takové ty klasické anglické pětiminutové přeháňky, po kterých ale zase vysvitlo sluníčko. Nebudu lhát, i přes tu modrou oblohu byla furt kosa a teplota byla hodně proměnlivá, takže jsme obvykle vyšli ven v pěti vrstvách a bylo nám tak akorát, ale za 2 hodiny jsme se potili i ve slabé mikině.


Bydleli jsme klasicky přes airbnb asi 20 min. pěšky od centra. Ideál.
První den jsme přiletěli odpoledne a ubytování jsme měli až v 5, takže jsme si pak udělali jen takovou rychlou procházku městem a taky kolem Edinburgh Castle, který nám vyrazil dech.


Zašli jsme si na večeři do Novapizza Vegetarian Kitchen, kde jsem měla asi tak tu nejlepší veganskou pizzu vůbec. Doporučuju si ale předem rezervovat stůl, protože restaurace je celkem malá a je tam omezený počet míst. My měli docela štěstí, že jsme nemuseli čekat na stůl.
Druhý den jsme se probudili do krásného počasí, takže jsme si řekli, že toho využijeme a vydáme se na Arthur’s Seat.
Vzali jsme to přes park The Meadows ….

… a ještě se zastavili na kávě v Black Medicine Coffee. Interiér byl úžasný a originální, ale my bohužel asi měli smůlu na baristku. Nejdřív nám udělala kávu s kravským mlékém namísto sójovým (to bylo taky zklamání, že neměli jinou alternativu mléka než sójové), pak při pokládání na talířek to celé rozlila a ani jí nenapadlo to očistit nebo nám dát čistý talířek. A jelikož kafe nenosí ke stolům a to, co nám udělala bylo až moc plné a bez sebemenší pěny, Ráďovi se to podařilo rozlít hned po usednutí ke stolu. Nakonec nám udělal pořádné kafe jiný barista, takže asi díky bohu za to rozlití, protože její výtvor se mi nechtěl vůbec pít. (to je tak, když samotný barista nedostane v kavárně pořádné a kvalitní kafe :)))))

A pak už hurá na Arthur’s Seat! Je to jen pár minut pěšky od centra a výšlap nahoru trvá bez nějakého zastavování a focení asi tak 30 minut. Nám, maniakům co všechno furt fotí a natáčí to trvalo tak 45 minut. Ten pohled ze zdola a pak výhled ze shora byl prostě dech-beroucí. Mít něco takové skoro v centru města je něco úžasného.

 




Po tom, co jsme se všeho nabažili jsme se s bolavýma nohama vydali zpátky do centra.
Prošli jsme se touhle uličkou s názvem Cockburn Street a je to ulička, která má ty nejzajímavější obchůdky s různýma blbůstkama, které v životě rozhodně nepotřebujete ale udělají vám nesmírnou radost.


Skoro všechno (jako obchůdky, muzea a galerie) v Edinburghu zavírá už v 17:00. Jediná národní galerie byla ještě další hodinu otevřená a jelikož se nám vážně nechtělo jít zpět do bytu, když bylo tak krásné počasí, zašli jsme si tam a cestou se nám dostal tenhle nádherný pohled na centrum.

Třetí den jsme hned ráno vyrazili do takové vesnické části Edinburghu s názvem Dean Village. Cestou tam jsme navštívili St. Mary’s Cathedral.

Vesnička měla úžasnou energii a každičká část vypadala jako vytržená z obrázku.

 

Z Dean Village jsme se vydali pěšky do Royal Botanic Garden. Vstup do zahrad je zdarma, což je super a jen vstup do skleníku se platí.
V zahradách jsme narazili na pána který byl doslova “zaříkávač” veverek. Všechny veverky ho tam znaly, běhaly si k němu pro oříšek a lezly mu po noze. Mám natočených pár záběrů, které pak budete moci vidět ve videu, které dám brzo dohromady.

 

Dále jsme na doporučení od Martina Hýži vyrazili do Sugar Daddy’s a jejich výběr dortíků mě neskutečně uchvátil. Každý si tam vybere. Hledáte gluten free nebo sugar free, vegan nebo dairy free? Najdete to tady! My si vybrali tyhle 2 veganské cupcaky a byli naprosto luxusní!
Jelikož ten výšlap předchozí den nám nestačil, rozhodli jsme si udělat další na Calton Hill. Sice byl o dost menší, ale i tak mi dal zabrat. Ty výhledy tam ale patřili k mým nejoblíbenějším z celého Edinburghu.
Vyzkoušeli jsme další kavárnu a po té tragédii předchozí den jsme se dočkali pravého opaku. Jestli jste v Edinburghu, doporučuju zajít do The Milkman. Mají tam ovesné mléko, které je za mě po kokosovém mléku s kávou ta nejlepší kombinace. Interiér je úžasný a neodolala jsem a koupila jsem si tam i veganskou čokoládu, kterou tam měli na prodej a i když byla o něco dražší, rozhodně za to stála.

Další zastávkou byla večeře! A rozhodli jsme se pro Paradise Palms a nemohli jsme si vybrat lépe. To místo nás uchvátilo. Je to taková restaurace a bar v jednom a skoro celé jejich menu je veganské. Výborná atmosféra, výborná obsluha a ještě lepší jídlo. Uvnitř jsem žádné fotky bohužel neudělala, protože nás posadili do barové sekce a nebylo tam vůbec dobré světlo. Ale naopak jsem zase něco natočila, takže více ve videu.
Čtvrtý den jsme si trošku přispali, jelikož ráno stejně pršelo a pak jsme si zašli na brunch do Urban Angel. Další skvělé místo, které můžu jen doporučit! Výborná káva a v nabídce mají i kokosové mléko. Kromě brunchového menu dělají i obědové, takže zatímco já si objednala acai bowl, Radek si dal polévku a na závěr jsme se podělili o avo toast.
Pak jsme šli pěšky do Leith, což je oblast Edinburghu podél moře. Šli jsme tam dobrou hodinu, ale díky tomu jsme právě aspoň objevili další neznámá zákoutí.
Na mě pak padla hrozná únava a nebylo mi 2x nejlépe, takže jsme si celý Leith jen tak narychlo prošli, trošku se slunili a vzali si autobus zpátky až do bytu. Díky tomu jsme si udělali takovou vyhlídkovou jízdu. Ono chodit každý den desítky kilometrů, chodit pozdě spát a brzo vstávat se na vás podepíše.
Alespoň jsem byla ale odpočatá na nadcházející a poslední den, kdy jsme se vydali na túru do Pentland Hills. Člověk by nevěřil, že stačí nasednout na autobus a do půl hoďky se před vámi otevře taková nádherná krajina. No, nejdřív teda musíte vyšplhat nějaký ten kopec, ale víte jak to myslím. Nachodili jsme dobrých 20km a i tak jsme si celý tenhle regionální park nestihli projít ani z půlky.
 




K večeru jsme se vyšťavení vrátili zpět na byt, objednali si burrito a vytuhli. A druhý den ráno jsme se už vraceli zpět do Londýna.
Takže takové malé shrnutí – Edinburgh mě vážně okouzlil. Čekala jsem, že bude nádherný, ale bylo to ještě mnohem lepší a dost tomu napomohlo i to počasí, řekla bych. Měli jsme neuvěřitelné štěstí, protože s každým, s kým jsem se bavila mi říkal, ať se připravím na déšť. Věc, která mě uchvátila ale nejvíce, bylo kolik přírody je kolem. Vážně stačí nasednout na autobus a za chvíli jste úplně pryč od civilizace. A to je něco, co mi v Londýně nesmírně chybí. 
Spoustu věcí jsme nestihli, jako například jít se podívat do hradu a taky na veškerá muzea a galerie nebyl čas, což znamená, že se budeme muset vrátit. A samozřejmě si chci procestovat i celé Skotsko. Protože kde je zeleň, tam je krásno!
 
xx
Share:

Leave a Reply

Your e-mail address will not be published. Required fields are marked *