CARDIFF, UK

Když se Martin přesunul z Londýna do Cardiffu, bylo více než jasné, že ho budu muset co nejdříve navštívit. A to bych nebyla já, abych to neskloubila rovnou s koncertem. Jake Bugg zrovna ohlašoval svoje akustické turné a jedním z měst byl právě Cardiff, takže jsem toho využila a koupila hned lístek. A voilá 2 měsíce na to jsem poznávala Cardiff.

Vyjížděla jsem ráno v 8 z Londýna a v Cardiffu jsem byla zhruba v 11:30. Zdá se to jako dlouhá cesta, ale já stejně většinu jízdy prospala. Martin mě vyzvedl na zastávce, šli jsme k němu, abych si tam mohla hodit věci a vyrazili jsme do ulic. První zastávka – Martinova škola University of South Wales

Univerzita je neskutečně fotogenická a každý obor má své vlastní patro. Samozřejmě nejzajímavější bylo to módní.





Rozhodně by mi nevadilo mít nějaký z těch gaučíků doma.

Ze školy jsme šli do centra najít místečko na kávu
Šli jsme to téhle úžasné kavárny s názvem Barker Tea House. Interiér byl naprosto dokonalý a měli tam samé vintage křesla. Měla jsem svoji první filtrovanou kávu, do které jsem se úplně zamilovala, takže si hodlám co nejdřív koupit french press a vůbec poprvé si začnu dělat pořádnou kávu i doma.



Pak jsme vyrazili zpátky k Martinovi domů, jelikož mu ještě nedošlo, že bydlí ve Walesu, kde neskutečně fouká a je hrozná zima a vzal si na sebe jen lehkou džínovou bundičku. Navíc já měla ten koncert a Martin šel do práce, takže jsme si dali malý odpočinek, najedli se a zase vyrazili.
Koncert se odehrával v St. David’s Hall. Místa byla jenom na sezení a musím říct, že to byl asi nejosobnější koncert Jaka, na kterém jsem kdy byla. Celou dobu to byl jen on se svou kytarou, povídal si s publikem, nedržel se moc setlistu a prostě hrál na co měl náladu nebo o co požádalo publikum. Bohužel, nemám žádnou pořádnou fotku, protože tam byla neskutečná tma. Dokonce mi uprostřed koncertu spadl telefon a já ho našla až po skončení, kdy rozsvítila všechna světla.
Po skončení jsem počkala na Martina před prací, protože jít sama v té tmě k němu domů bych se neodvážila. V Cardiffu jsem viděla za jeden den víc bezdomovců než za jeden měsíc v Londýně. Původní plán byl jít brzo spát a ráno brzo vstát, ale klasicky to bylo úplně obráceně. I tak jsme druhý den stihli hodně věcí. Nafotili jsme photoshoot a ty fotky se neskutečně povedly. Nechám si je ale na samostatný článek.


I když Martin říkal, že to stojí za houby, stejně sem se chtěla jít projít k molu. Díky tomu jsme za celé ty dny nachodili dohromady asi 30km. To molo je pešky od centra docela daleko, takže jsme šli tam, pak rychle zpátky k Martinovi, abych si vzala svoje věci a od Martina zase na druhou stranu města, kde mi jel v 19:00 autobus zpět do Londýna. Cardiff je sice hodně malinký, ale i tak to byl dost záhul, chodit všude jen pěšky. V Londýně doslova žiju v metru a v autobusech.
Neměli jsme moc času, abychom si to na mole pořádně prošli, ale čas na rychlo-posezení na kávě jsme si udělali.

 


Nebudu lhát, Cardiff mě trošku zklamal. Je to vážně hodně malé město. Například kolem toho ruského kola, které jste mohli vidět na fotkách jsme prošli denně asi 5x. Není tam nic moc k vidění a celé centrum se skláda jen z pár uliček. I tak to byl ale super výlet a hodlám Martina brzo navštívit znovu. Tentokrát si ale doufám uděláme výlet pryč z Cardiffu… 😀
xx
Share:

Leave a Reply

Your e-mail address will not be published. Required fields are marked *