BERLIN 2017

V Berlíně jsem byla poprvé před rokem v létě se Sandrine a neskutečně jsem se do něho zamilovala. Mám z minulého roku 2 photo články, takže se můžete mrknout TADY a taky TADY. Věděla jsem, že se tam chci vrátit co nejdříve, takže jakmile jsem před pár měsíci viděla akci na letenky, bez rozmýšlení jsem je koupila. Tentokrát jsem sebou vzala Ráďu a fakt jsem se těšila, až ho městem provedu a vezmu ho na svoje oblíbená místa. Jen jsem doufala, že Berlín si zamiluje tolik jako já.

A taky že zamiloval. Vlastně ani není divu. Po každodenním životě v Londýně je pro nás Berlín takové odpočinkové město. Centrem se můžete normálně v klidu procházet, aniž byste neustále vráželi do lidí nebo se museli někomu vyhýbat. Nikdo v metru nesprintuje, aby stihl ten skoro ujíždějící vlak i přes to, že za minutu jede další. Metro navíc není tak přeplněné, protože každý druhý člověk jezdí na kole. Každá část Berlína je úplně jiná a originální a obchody se neopakují tak jako v Londýně, kde vždy máte vedle sebe Tesco, Costu a Starbucks. Berlín je prostě láska a už po mojí první návštěvě jsem si říkala, jak skvělé by bylo tam bydlet. A po druhé návštěvě vím, že tam prostě bydlet chci. A jelikož i moje druhá polovička se do Berlína naprosto zamilovala, není o čem moc rozmýšlet. Příští rok bude plný změn a nových začátků…. A teď už k fotkám:

Náš odlet byl v 7:50, takže nás čekalo příjemné vstávání ve 3 ráno. Ale ono se vstává hned o dost lépe, když to není kvůli práci.

Ubytování jsme si našli přes airbnb a celou tuhle cool garsonku jsme měli jen pro sebe! Natáčela jsem i video, takže tam pak uvidíte celou tour.


Docela mě překvapilo, že jsme to hned v té posteli nezalomili, tak jako jsme to udělali po příjezdu do Dublinu a skutečně jsme se sebrali a šli ven.


Cestou do centra jsme narazili na tohle veganské místečko s názvem Soya Kitchen. Já si dala veganské curry a Radek veganskou kachnu, která fakt chutnala jak pravá kachna.


East Side Gallery

Do téhle malé uličky s obchodama jsem se zamilovala už loni. Kombinace barev je přesně moje gusto.





První den jsme to nějak nestihli, ale druhý den už byla snídaně jasná – veganské donuty v Brammibal’s Donuts! Tohle místo rozhodně patří k jednomu z mých nejoblíbenějších na celé planetě. Lepší donuty, po kterých vám nebude špatně a těžko totiž nikde jinde neseženete.


Po snídani jsme si šli vypůjčit na 24 hodin kola (já spíš chtěla chodit po svých, ale byla jsem tak nějak donucená) a zajeli jsme se kouknout do Voo Store.

Topography of Terror



Na oběd jsem vzala Ráďu do Little Green Rabbit. Nejlepší a pravděpodobně největší sálaty za hrozně dobrou cenu. A ten co mám já je ještě jejich malá porce!


A přece jen se našlo místo, které jsme se Sandrine minulý rok nestihly – Potsdamer Platz!






A taky Sony Center. Ta architektura je neuvěřitelná.



Braniborská brána


Třetí ráno opět nesměly chybět donuty! Bydleli jsme jen kousek od nich, takže jsme toho museli využít.

Po snídani jsme vrátili kola a jeli jsme na Alexanderplatz a konečně k Berlínské katedrále, která je pravděpodobně mojí nejoblíbenější budovou vůbec.



Nakoukli jsme rychle do nějakého předraženého hotelu a čekali jsme asi tak všechno kromě obřího akvária skrz který jezdil výtah.

Na oběd jsme zašli do EAST & EDEN. Mají výbornou nabídku džusů a smoothieček.

Pak následovalo Eschschloraque. Taková ulička plná grafittů a různých malůvek. Oblíbené místo pro fotografy, řekla bych. Je tam i hospoda a obchod s různýma knížkama a designovým oblečením.






Spree 









Večerní metro

Poslední den už na donuty moc chuť nebyla. Já osobně měla celkem kocovinu, jak to po jedné flašce vína a dvou pivech bývá, takže jsme si trošku přispali. Zabalili jsme si a připravili na večerní odlet a pak jsme jeli autobusem více na východ, kde jsme ještě nebyli. Byla to spíše taková chudší čtvrť, takže k vidění tam toho ani moc nebylo.

Pak jsme si tak s Radkem uvědomili, že večer odlétámé a z celého Berlína nemáme žádnou “rodinnou” fotečku. Tak jsme hned na střeše Lidlu, kde jsme si dávali svačinu, připravili samospoušť a jednu si pořídili. 😀

Zašli jsme do jednoho vintage obchodu s názvem Let Them Eat Cake a já našla ten nejlepší hipster svetr světa, který budete moc vidět ve videu.
To je tak, když se vám Mickey Mouse doslova vnutí na fotku a pak po vás chce peníze. No samozřejmě nic nedostal.
A tak přece jen jsme tu rodinnou fotečku stihli. Jen to bohužel musela být zase samospoušť, protože žádný člověk nám nebyl schopný vyfotit normální fotku. Buď kolem nás bylo milion lidí a nebo ta brána nebyla pomalu ani vidět,

Cesta na letiště
Cestou z londýnského letiště se mi stala taková nemilá příhoda, ale bohužel jsem moc líná jí vypisovat, takže si budete muset počkat na video, které upravím jakmile budu mít nový počítač. Takže snad do 2 týdnů.
Asi každý z nás zná ten splín po výletě/dovolené, kdy se musíte vrátit do práce a do reálného světa, že? Já si vždycky musím udělat něčím radost. Něčím, na co se budu moct těšit. A proto jsem hned druhý den po příjezdu koupila letenky pro mě a pro Ráďu tentokrát na Tenerife. Dvouleté výročí v únoru teda oslavíme celkem luxusně.
xx
Share:

Leave a Reply

Your e-mail address will not be published. Required fields are marked *